Genetika - DNA, RNA, replikace, translace, transkripce, stavba a délka genu

Historie genetiky

Johan Gregor Mendel (1822 – 1884) – zakladatel genetiky, 19. století

-          17 let dělal pokusy s křížením rostlin[1], typickým příkladem byl hrách setý (Pisum sativum)

-          při křížení si vybral dvě vzájemně se lišící určitou formou nápadného znaku -> dvě rodičovsky různé rostliny s červeným a bílým květem, pyl přenesl na bliznu bílého, došlo k opylení a pak oplození (gamety splynuly) -> hrách vytvořil semena a z toho podle genetické informace vznikly květy: červené, růžové nebo bílé

-          lidé využívali přenosu genů po celá staletí – šlechtila se zvířata, obilí,…

=> objevil základní zákonitosti dědičnosti organismů (Mendelovy zákony) 1865, uznán až po smrti r. 1900

geny pojmenoval jako elementy

Eugenika (1865) – genetika člověka, studoval se výskyt nadání a talentů, které se objevily v rodě

Genetika populací – výskyt určitých znaků v rámci populace živočichů, zákony dědičnosti v populaci formovali vědci G. H. Hardy a W. Weinberg (= zákon Hardyův – Weinbergův)

V roce 1916 zásluhou C. B. Bridgese bylo známo, že geny jsou uloženy v jádrech buněk (v chromozomech)

>        později vznik vědního oboru cytogenetika (studuje typy chromozomů, počet chromozomů v buňce,…), zakladatel cytogenetiky Thomas Morgan (= Morganovy zákony r. 1919) – genetický výzkum prováděl na mušce Octomilce (Drosophila melanogaster), protože má obrovské chromozomy

Fungi

FUNGI - HOUBY 

Nauka o houbách = mykologie; čeští mykologové František Smotlacha a Ondřej Pilát

Pier Angelo Micheli = zakladatel mykologie, dále Carl Zinné, C.H.Persoon, E. Freis

samostatná říše, není to rostlina, ani živočich (má znaky obojího)

mají eukaryotickou buňku; eukaryotické heterotrofní organismy; heterotrofní výživa (znak živočichů) a mají buněčnou stěnu – není z celulózy, ale z jiného materiálu (znak rostlin)

obývají různá prostředí – voda, půda, živé a odumřelé orgány, organické materiály (papír, kůže,…)

předpokládá se, že první houby byly před miliardou let (pravděpodobně se vyvinuly z předchůdců prvoků)

Buňka hub:

-          - eukaryotická

a)      buněčná stěna – tvořena chitinem nebo β-glukanem (rostlinná buňka je z celulózy)

b)      cytoplazmatická membrána  –  2  vrstvy fosfolipidů

c)       jádro – uvnitř cytoplasmy, má dvojitou membránu; může být jedno i více

d)      chybí plastidy – neprovádí fotosyntézu

e)      Endoplazmatické retikulum(ER), Golgiho aparát (GA), lysozomy (viz živočišná buňka)

f)       uvnitř cytoplasmy – inkluze (=paraplata) -> zásobní látky (glykogen, olej – tuky), nikdy ne škrob