Prvoci

-           heterotrofní eukaryotické organismy s jednobuněčným tělem, evolučně nejprimitivnější živočichové[1]

-           řada druhů je rozšířena kosmopolitně

-           heterotrofní prvoci konzumují rozkládající se organické látky

-           obsahují cca 90% vody, tělo nesouměrné, tvořeno jednou eukaryotní buňkou, vykonává všechny funkce (trávení, dýchání, pohyb,…)

-           mikroskopické rozměry (0,001-1mm), až 60 tisíc druhů

-           přenašeči choroboplodných zárodků, značný počet prvoků žije paraziticky

 

Stavba těla

- životní pochody v těle prvoka (např. pohyb, dráždivost, rozmnožování) zajišťují specializované části buňky zvané organely (ústroječky)

Rozlišujeme: organely opory a ochrany (pelikula, schránky, cysty), organely trávicí (trávicí vakuola, buněčná ústa/řiť), pohybové organely (bičíky, panožky, brvy), organely vylučovací a osmoregulační (pulzující vakuola), organely smyslové (stigma), rozmnožovací organely

1.        plazmatická membrána nebo pelikula

-           na povrchu, je pevnější

-           pelikulu mají pouze někteří zástupci, obsahuje bílkoviny

-           pelikula je pružná a pevná, chrání tělo trepky, udává její tvar a odděluje tělo od vnějšího prostředí

2.        Schránky

-           někteří prvoci na povrch vylučují schránky:

                                                               i.      chitinové (kořenonožci)

                                                              ii.      vápenaté (dírkonožci)                  

                                                            iii.      křemičité (slunivky, mřížovci)

3.        Encystace

-           u trepky, jedná se o schopnost prvoků tvořit cystu za nepříznivých podmínek

-           např. sucho → dojde k zakulacení buňky, odvrhne pohybové organely, oblanění, zpomalení metabolismu, trvá do příznivějších podmínek (excystace)

-           encystace umožňuje jejich přežití a rozmnožování

4.        Cytoplazma

-           vyplňuje vnitřní obsah buňky;

                                                               i.       ektoplazma – blíže povrchu, málo organel

                                                              ii.       endoplazma – obsahuje hodně organel                       

5.        Axostyl

-           tyčinka, která prochází tělem, opěrná funkce

-           např. bičíkovci, někdy bývá nahrazen vlákny různě rozptýlenými uvnitř plazmy

6.        Jádro

-           může být i několik (nálevníci – jaderný dualismus)

-           někteří zástupci mají jedno jádro a v době před rozmnožováním mají dvě

-           u některých zástupců rozděleno na:

                                                               i.      mikronukleus (jadérko) – rozmnožovací funkce

                                                              ii.       makronukleus (jádro) – vegetativní funkce (např. trepka)

7.        Mitochondrie, ER, GA, ribozomy, rozptýlené zásobní látky

8.        trávicí organely: potravní vakuoly

-           váčky, obsahující enzymy, slouží k trávení potravy

-           může se v buňce pohybovat – tzv. cyklóza

-           někteří živočichové přijímají potravu celým povrchem těla → osmotrofní výživa, u parazitických prvoků

fagocytóza – postupné pohlcování potravy obklopováním panožkami, např. měňavka

pinocytóza – příjem tekutých částic

rostlinní prvoci autotrofní výživa

příjem pomocí buněčných úst → buněčný hltan → potravní vakuola → buněčná řiť

9.        vylučovací a osmoregulační organely: pulzující vakuola (stažitelná, kontraktilní)

-           udržuje stálý osmotický tlak

-           vylučuje z těla přebytečnou vodu a některé odpadní látky

-           např. sladkovodní nálevníci

10.     smyslové organely

a)        stigma – světločivná skvrna, hrubá světelná orientace (světlo/tma), okrsek cytoplazmy, např. krásnoočka

b)        brvy, bičík – hmatové organely

c)        inkluze – organela pro vnímání polohy, drobné částečky vlivem gravitace tlačí na plazmatickou membránu

d)        neuromotorický aparát – síť vlákének, která spojují bazální tělíska brv, slouží ke koordinaci a synchronizaci pohybu brv, např. trepka

11.     organely pohybu

§   panožky (pseudopodie) – vznikají přeléváním cytoplazmy, typické pro kořenonožce, umožňují pohyb améboidní (měňavkovitý), pomalý pohyb

§   brvy (cilie) – krátké výběžky, velký počet, stavba podobná bičíku, ale jednodušší, typické pro nálevníky (trepka), buď na celém těle nebo místy, membranely – blanky vzniklé splynutím řady brv, ciry – tenké ostny, vznikají splynutím sousedních brv, např. nálevníci, obranná funkce

§   bičíky (flagella) – dlouhá vlákna, většinou delší než tělo jedince, 1 i více, poměrně rychlý pohyb, typické pro bičíkovce

§   undulující membrána – bičík ze zadní části buňky směřuje k přední části a je s buňkou po celé délce spojen jemnou blankou, např. trypanosoma

Dýchání – prostou difúzí

Rozmnožování

1.          nepohlavní – častější

§   pučení – převládá, na původním jedinci vyroste hrbolek, z něj se stane nový organismus, buď odpadá, nebo zůstává spojený s matčinou buňkou → kolonie, např. nálevníci

§   dělení buňky – příčné (nálevníci); podélné (trypanosoma)

§   schizogonie – mnohonásobné dělení, 1 buňka se rozdělí na velké množství dceřiných (schizonti), např. výtrusovci

§   sporogonie – rozpad spor na dceřiné jedince (sporozoiti), spora vznikla pohlavním rozmnožováním

2.          pohlavní – vývojově mladší, méně časté

o    kopulace – prvoci se chovají jako gamety, vzniká zygota, která se dále dělí sporogonií, např. výtrusovci, oocysta – zygota se obalí a zůstává v klidu

o    konjugace (spájení) – splývání specializovaných jader, 2 buňky se k sobě přiblíží, pomocí kanálku si vymění část specializovaných jader, následně dochází k dělení, např. nálevníci

může docházet k metagenezi – střídá se pohlavní a nepohlavní generace, např. dírkonožci, mřížovci

 

Význam prvoků

§   potrava

§   producenti organické hmoty

§   způsobují nemoci, často parazité

§   horotvorný význam (schránky vymřelých organismů)

§   samočistitelé vody

Kmeny: bičíkovci, kořenonožci, paprskovci, výtrusovci, hlenky, nádorovky, nálevníci, krásnoočka, obrněnky

Bičíkovci

-             nejpůvodnější a nejprimitivnější

-             zdrojem pohybu je jeden nebo více bičíků, vřetenovitý tvar těla

-             neobsahují chlorofyl a živí se heterotrofně buď vstřebáváním celým povrchem těla nebo fagocytózou

Zástupci:

*         trypanosoma spavičná – tropy Afriky, parazituje v krvi, lymfě, mozkomíšním moku

-    má 1 bičík, ondulující membránu

-    způsobuje spavou nemoc (přenášena mouchou tse-tse)

*         trypanosoma cruzi – způsobuje Chagasovu nemoc, přenášečem je krev-sající ploštice, která člověka infikuje pouze v případě, že během kousnutí vyloučí do rány výkaly,

2 formy: akutní a chronická, dochází ke zvětšení mízních uzlin, horečka, dušnost, bolesti břicha

*         trypanosoma dobytčí – nemoc Nagana, dobytek

*         bičenka poševní - způsobuje trichomoniázu, parazituje v pochvě a močových cestách, způsobuje hnisavé výtoky, přenos pohlavním stykem, přenašečem je muž, ale nemoc se u něj neprojevuje, při neléčení u žen až neplodnost

*         lamblie střevní – způsobuje hořečnaté záněty tenkého střeva

*         trubénka Haeckelova – žije ve sladké vodě, živí se organickými zbytky a bakteriemi, její buňky se svým tvarem podobají entodermálním buňkám houbovců

Kořenonožci

-             prvoci s proměnlivým povrchem těla, panožky umožňují pohyb (améboidní pohyb) i příjem potravy (fagocytóza)

-             většinou ve sladké vodě, často tvoří schránky, má potravní vakuoly

-             rozmnožování nepohlavní – dělení, pohlavní – kopulace

skupiny:

1.        měňavky (améby) – nazí kořenonožci (netvoří schránky), améboidní pohyb, nepohlavní rozmnožování

*         měňavka velká – sladké vody, dna rybníků, největší zástupce (1 mm), živí se jednobuněčnými řasami, prstovité panožky, není parazit

*         měňavka úplavičná – parazit v tlustém střevě, živí se výstelkou střeva, způsobuje úplavici (amébová dysenterie)

*         měňavka zemní – žije v půdě, mezi rostlinami mechu, krátké panožky

*         měňavka ostrorohá – ostré a úzké panožky

*         panoženka měňavkovitá – potravu přijímá panožkami, pohyb bičíkem, žije v bahně stojatých vod

2.        krytenky – hlavně sladkovodní zástupci, tvoří schránky (chitinové), na nich nalepená zrníčka písku, rozmnožování: dělením

(1 z nových jedinců si musí vytvořit schránku sám), schránka má pouze jeden otvor (vysunují se jím panožky)

*         štítovka obecná

*         rozlitka hruškovitá

3.        dírkonošci – žijí pouze v moři, tvoří schránky (CaCO₃ nebo SiO₂), mají více otvorů pro panožky, nitkovité rozvětvené panožky (rhizopodie), cca 2000 druhů fosilních, schránka se po odumření usazuje na mořském dně, horninotvorní činitelé

Paprskovci

-           patří zde skupina slunivek a mřížovců

-           tvoří panožky

1.        slunivky – sladkovodní, v rašeliništích, tvar je kulovitý, nitkovité panožky (vyztužené vláknem), schránka z chitinu nebo SiO₂, rozmnožování: pučení, dělení, za nepříznivých podmínek pohlavně

*       slunivka obecná – cca 1 mm

*       slunivka ozdobná – přisedlá

2.        mřížovci – žijí v planktonu teplých moří, mají chitinové kulovité schránky a vnější schránky křemičité, po odumření živočicha schránky klesají ke dnu a tvoří radioláriové bahno, horninotvorní činitelé, často symbióza s jednobuněčnými řasami

Výtrusovci

-           všichni zástupci jsou osmotrofní endoparazité, kteří pronikají do buněk svých hostitelů, v hostiteli se střídá pohlavní a nepohlavní generace endoparazitů, hostitel hlavní – v něm probíhá pohlavní rozmnožování

-           původci těžkých onemocnění člověka i hospodářsky významných zvířat

-           silná specializace – apikální komplex (soubor organel, které jim umožňují dostat se do buněk hostitele)

-           potravu přijímají celým povrchem těla

1.        kokcidie

*         kokcidie jaterní – způsobuje kokcidiózu králíků a zajíců (hnisavé záněty žlučovodů)

*         toxoplasma gondii – nebezpečná pro těhotné ženy a vyvíjející se plod, parazituje zejména v bílých krvinkách, je přenosná ze zvířat (nejčastěji z koček) na člověka, projevuje se dlouhodobými teplotami, zduřením mízních uzlin a únavou, proti onemocnění toxoplazmózou má člověk vytvořeny obranné mechanismy (projeví se jen u nemocí jako AIDS)

2.        krvinkovky – vyskytují se v tropech a subtropech, původci malárií – cizopasníci červených krvinek obratlovců, v nichž se schizogonicky pomnoží (pohlavní fáze u samičky komára, nepohlavní v těle obratlovce), ke kopulaci jejich gamet dochází ve slinných žlázách samiček komára rodu Anopheles:

§   infekční stadia se při sání dostanou do těla člověka

§   napadají červené krvinky, v nichž se intenzivně množí

§   uvnitř se živí hemoglobinem → krvinky praskají, uvolňují toxiny → zvýšení teploty

§   v pravidelných intervalech krvinky vyhřeznou a napadají krvinky další

§   do krve uvolněné metabolity způsobují malarické záchvaty, projevující se vysokými horečkami a následnými zimnicemi

*         zimnička čtvrtodenní – čtyřdenní cyklus

*         zimnička třetidenní – třídenní cyklus

-           v tropech a subtropech trpí malárií asi půl miliardy lidí, lidé trpící srpkovitou anémií nemohou onemocnět malárií

-           účinným protimalarickým lékem je alkaloid z kůry chinovníku chinin

3.        hromadinky – parazité trávicí soustavy, někdy i tělních dutin u bezobratlých, obvykle nezabíjí

*         hromadinka švábí

Hlenky

-           kosmopolitní, saprofytická výživa, parazité nebo pohlcují bakterie

-           vyskytují se jako jednojaderné myxaméby (bezbičíkaté, haploidní, mají panožky) nebo myxomonády se dvěma nestejně dlouhými bičíky (haploidní, rejdivé výtrusy zoospory)

-           rozmnožování dělením

nápadné, když se začnou shlukovat a vytváří mnohojaderné plazmodium (splývání plazmy = plazmogamie → splývání jader = karyogamie → tvoří mnohojaderné plazmodium, pohlavní proces), z plazmodia se mohou vyvíjet výtrusnice (sporokarpy), v nich meiózou vznikají haploidní výtrusy s celulózní buněčnou stěnou

*         slizovka tříslová – větší žluté útvary

*         pýchavička vlčí mléko – červená, nafialovělá barva

Nádorovky

-           vesměs parazité, v hostitelských buňkách (řasy, cévnaté rostliny) parazitují pomocí paraplazmodia (mnohojaderný cytoplazmatický útvar)

*         nádorovka kapustová – způsobuje zvětšení buněk (nádory) u některých rostlin, např. brukvovité

*         vlnatka, vlásenka, lesklík, pazderek

Nádorovky a hlenky jsou řazeny do skupiny prvoci houbového charakteru. Jsou předmětem studia mykologie.

Nálevníci

-           nejpokročilejší skupina prvoků, nejsložitější stavba, část života mají tělo pokryté brvami, obvykle mívají dvě jádra

-           vyskytují se ve vodním prostředí (sladké i slané), ve střevech některých živočichů (v symbióze)

-           nejtypičtějším zástupcem je trepka velká

*         Trepka velká

§   nesouměrné tělo (vzadu zúžené), na povrchu trepky je pružná pelikula, buněčná ústa, buněčná řiť a místo aktivní osmoregulace, v němž se vyprazdňují pulsující vakuoly

§   trepka je na celém těle pokryta brvami, které mají obdobnou stavbu jako bičíky, umožňují trepce pohyb, případně přihánějí trepce potravu – jejich koordinovanou činnost umožňuje neuromotorický aparát, tvořený sítí vlákének, propojujících pod povrchem těla bazální tělíska brv, některé brvy mohou mít i smyslovou funkci

§   živí se bakteriemi a drobnými řasami, potrava je z buněčných úst vháněná do buněčného hltanu pomocí víření příústních brv – tzv. ústní políčko, na dně buněčného hltanu se tvoří potravní vakuola, ta se v těle pohybuje po cyklické dráze (cyklóza), metabolity rozpustné ve vodě jsou odstraňovány dvěma pulzujícími vakuolami, které mají osmoregulační funkci

§   obvykle mívají dvě jádra (makronukleus – vegetativní funkce, tzn. vylučování trávicích enzymů, mikronukleus má rozmnožovací funkci), tzv. jaderný dualismus

§   trichocysty – tyčinkové útvary v cytoplazmě (ektoplazma), při podráždění je vystřelí na útočníka, vlákno vnikne do těla nepřítele a paralyzuje ho

Rozmnožování trepky

nepohlavní: častější, příčné dělení

pohlavní: konjugace

Konjuganti se k sobě přiblíží buněčnými ústy (dají si pusu©) → makronukleus u obou trepek zaniká, mikronukleus se dvakrát za sebou rozdělí, vzniknou z něj 4 mikronuklea (jádra), z nichž 3 zanikají a pouze 1 zůstává → to se dělí a vznikají z něj dvě jádra: první – migratorní (napodobuje samčí pohlavní buňku) a stacionární (napodobuje samičí pohlavní buňku) → migratorní jádra se přelijí do partnerského konjuganta, splynou s jeho stacionárním jádrem a vytvoří se synkaryon. Poté rozestup konjugantů → v každém jedinci proběhne 3x za sebou jaderné dělení, dojde ke vzniku 4 mikronukleů a 4 makronukleů → 3 mikronukley degenerují, 1 se začne mitoticky dělit → příčné dělení jedinců → každý jedinec obsahuje 2 makronukley a 1 mikronukleus → výsledkem konjugace jsou 4 plus 4 noví jedinci

*         trepka velká – žije ve sladké stojaté vodě, součást planktonu (je potravou rybího potěru), zisk ze senného nálevu, velikost až 0,2 mm, za nepříznivých podmínek cysta, trepky jsou indikátory stupně znečištění vod (množství trepek je přímo úměrné stupni znečištění)

*         bachořci – skupina nálevníků, kteří žijí v bachoru přežvýkavců, pomáhají rozkládat celulózu

*         rournatky – jsou obrvení jen v mládí, v pozdějším věku ztrácí brvy a pomocí rourek vysávají kořist, rozmnožování pučením

*         vířenka – žije přisedle

*         mrskavka – žije přisedle, tělo modrozelené a nálevkovité, makronukleus má korálkovitý tvar

*         keřenka – vypadá jako keříček, vytváří přisedlé kolonie

*         kožovec rybí – vrtá malé chodbičky v kůži ryb, nejčastěji napadá kaprovité ryby, při větším napadení až úhyn ryb

*         slávinka obecná – na povrchu vodních rostlin

*         chobotěnka husí - dravá

Krásnoočka

-           sladkovodní zástupci, najdeme je v silně organicky znečištěných vodách

-           na povrchu pelikula, vřetenovitý tvar

-           v místě, kde vyrůstá bičík, je stigma

-           pozitivní fototaxe – reagují na zdroj záření, vždy ho vyhledávají

-           mohou obsahovat chloroplasty (barviva chlorofyl a, b, karotenoidy, xantofyly) – mixotrofní způsob výživy (zdrojem uhlíku je oxid uhličitý, nebo zisk uhlíku z organické látky rozpuštěné ve vodě)

-           krásnoočka bez chloroplastů se živí heterotrofně (mohou je ztratit při dlouhodobém zatemnění)

-           zásobní látkou je paramylon

-           nejčastěji nepohlavní rozmnožování – podélné dělení, bičík zůstává v 1. dceřiné buňce, 2. si ho musí dotvořit

*         krásnoočko zelené

*         krásnoočko štíhlé

*         krásnoočko krvavé – červená barva (barvivo astaxantin, překryvu zelenou barvu chloroplastů), nejčastěji v rybníku, v kaluži (způsobuje červené zabarvení, drží se na hladině)

Obrněnky

-           jednobuněční bičíkovci, dvojice bičíků vyrůstá z centrální prohlubně buňky

-           obrněnky obsahující chloroplasty (a+c, karoteny, xantofyly) se živí mixotrofně, bez chloroplastů chemoheterotrofně (saprofyticky, fagotrofně nebo paraziticky), zásobní látkou je škrob

-           může se vyskytovat stigma

-           povrch těla pokrývá vrstva měchýřků naplněných tekutinou nebo destičkami z celulózy → pancíř

-           většina zástupců je mořských, tvoří plankton chladných moří, některé druhy způsobují světélkování mořské vody

-           často mají schopnost vylučovat toxické látky, ohrožují populaci bezobratlých (hlavně ryby)

*         trojrožec – má tři výrazné rohy, žije i ve sladkých vodách, je součástí jarního planktonu

*         svítilka – světélkuje, je toxická

*         obrněnka

---

[1] protista – skupina jednobuněčných eukaryotních organismů