Triblastica

Triblastica

živočichové se třemi zárodečnými listy a zpravidla bilaterální souměrností těla

-          pro všechna triblastica je typická dvoustranná souměrnost, která vznikla jako důsledek převládajícího pohybu těchto živočichů jedním směrem

-          vlivem jednosměrného pohybu se vytvořila příď jejich těla (hlavová část se zmnoženou nervovou tkání a smyslovými orgány na různém stupni dokonalosti)

-          vytvářejí nové specializované soustavy:

§   gangliová nervová soustava

§   průchodná trávicí soustava

§   osmoregulační soustava

§   exkreční soustava

§   cévní a dýchací soustava

§   lokomoční orgány, vnitřní skelet atd.

-          na opačném konci těla se vytvořila záď

-          žijí ve všech prostředích

-          rozlišujeme Prvoústé a Druhoústé

Prvoústí

-         3 zárodečné listy

-         ústní otvor z prvoúst (= blastoporus)

-         řitní otvor nevzniká nebo se prolamuje na opačném konci těla

1.        nepravá tělní dutina

a) schizocoel – vyplněna parenchymem

       mezi skulinami parenchymu prostupuje tělní míza

                            * ploštěnci, pásnice

     b) pseudocoel – vyvinula se ze schizocoel potlačením tělního parenchymu

                                      vzniká dutina vyplněná mízou, dutinou podélně probíhá trávicí trubice

                                                                                              *  hlísti

2.        pravá tělní dutina

Coelom

§   částečně determinace buněk embryí, každá buňka je předurčena k vytvoření určité části těla

§   druhotná tělní dutina

§   uloženy důležité orgány

o    coelomoví nečlánkovaní *měkkýši

o    coelomoví článkovaní stejnocenně (homonomně) *kroužkovci

o    coelomoví článkovaní nestejnocenně (heteronomně) *členovci + všichni kruhoústí

Prvoústí se schizocoelní tělní dutinou

*  ploštěnci, pásnice

Kmen: Ploštěnci

-          typickým znakem je zploštění těla z hřbetní a břišní strany (dorzoventrální)

-          bilaterálně souměrní, tělo tvořeno pouze 2 zárodečnými listy a mezenchymem (pojivo mezi listy)

-          vnitřní prostor jejich těla vyplňuje řídká parenchymatická tkáň, omývaná tělními tekutinami, v níž jsou uloženy orgány

-          typické pro ploštěnce – vylučovací orgány protonefridie, na jejich začátku jsou plaménkové buňky

→ Vířením svazku bičíků v těchto buňkách se část tělní tekutiny vhání do kanálku. V kanálku se zpět do těla vstřebávají některé užitečné látky a ven na povrch vytéká voda a odpadní látky.

→ Protonefridie ještě nemají mechanismus, který by umožnil vstřebávání vody zpět do těla, a proto ploštěnci vylučují odpad s velkým množstvím vody (musí tedy žít v prostředí s dostatkem vody, aby mohli ztráty vyloučené tekutiny rychle nahradit)

-          na povrchu: pokožka – pigmentovaná, jednovrstevná

-          parazité vylučují na povrch kutikulu

-          pod pokožkou podkožní svalový vak – okružní, podélné, příčné svaly (podílí se na pohybu), někdy redukován (tasemnice)

-          trávicí soustava = gastrovaskulární soustava (trávicí + cévní soustava), slepě zakončena – ústní otvor = otvor vyvrhovací

ústa → hltan → střevo → ústa

-          ploštěnci téměř vždy hermafrodité s nepřímým vývojem

-          dýchají celým povrchem těla, kromě parazitů (anaerobní dýchání)

-          gangliová nervová soustava (2 pásy nervových buněk podél těla)

-          smyslová soustava: jednoduchá očka, statocysta (udržení rovnováhy), hmatové prstíky

 rozlišujeme 3 třídy ploštěnců: ploštěnky, tasemnice, motolice

Ploštěnky

-          vázané na vodu nebo vlhkou půdu

-          mají protáhlé zploštělé tělo

-          živí se dravě

-          regenerační schopnost (heteromorfóza)

pokožka:

1.        pigmentová zrna (vzácně bezbarvé)

2.        řasinkový epitel – pohyb

3.        rhabzidy = tyčinky, při podráždění se vymrští, nabobtnají a vytvoří rosolovitý obal = ochrana

Rozmnožování:

                        nepohlavně – příčné dělení

                        pohlavně – většinou hermafroditi, vajíčka uzavírají do kokonů → přilepují je na kameny ve vodě

vývoj:

                        přímý – sladkovodní

                        nepřímý – mořští

Mullerova larva – plave v moři → klesá ke dnu → dospělec

*         ploštěnka mléčná: bílá až průhledná, sladká voda

*         ploštěnka potoční: pramenitá voda

*         ploštěnka černá

Motolice

-          cizopasní ploštěnci

-          nečlánkované tělo

-          dospělci parazitují na obratlovcích, jejich vývojová stadia (larvy) parazitují na bezobratlých

-          často střídají hostitele a mají složité vývojové cykly

parazitický způsob života vedl k: 

§   potlačení smyslového a pohybového ústrojí

§   vytvoření ochranných ústrojí – kutikula, přísavky (ústní a břišní)

§   vytvoření vysoce výkonného pohlavního ústrojí

-          tvarově velmi rozmanité

*         Motolice jaterní

-         parazituje u ovcí, způsobuje těžké trávicí poruchy, úhyn, případně minimální užitkovost napadených zvířat

-         může být přenesena i na člověka (zlozvyk kousání stébel trav)

Stavba těla:

§   tělo má protáhlé, lupenovité, ke koncům sbíhavé

§   v přední části má na břišní straně dvě přísavky (uprostřed přední je ústní otvor)

§   jednovrstevná pokožka vylučuje kutikulu (chránící ji před účinkem trávicích šťáv hostitele)

-         dýchá celým povrchem těla, anaerobně

-         nervová soustava značně zjednodušená

-         pohlavní orgány velmi výkonné, vyplňují téměř celé tělo (varlata párová, vaječník nepárový)

§   proterandričtí hermafroditi = spermie dozrávají dříve než vajíčka → vajíčka motolice nemohou být oplozena vlastními spermiemi

Vývojový cyklus motolice jaterní:

1.        oplozená vajíčka jsou vyplavována žlučovody a s výkaly opouštějí tělo (ovce) → musí se dostat do vody, aby vznikla obrvená pohyblivá larva – MIRACIDIUM

2.        larva musí během 24 hodin proniknout do plášťové dutiny plže Bahnatky malé → v jejím hepatopankreatu (žaludek obklopený játry) se mění na sporocystu → rýhováním uvnitř sporocysty vzniká protáhle vakovitá larva – REDIE, uvnitř které se tvoří pohyblivé larvy s přísavkami – CERKARIE

3.       
cerkarie opouští mezihostitele a volně se pohybuje, poté se usazuje (= encystuje) na trávě → tráva spásána spolu s cerkariemi hostitelem (např. ovcemi)

4.        v žaludku hostitele cysta praská a larva proniká do jater, kde dospívá v MOTOLICI

5.        celý cyklus se opakuje

-         motolice jsou velmi plodné a mají nadprodukci potomstva, protože jen malý zlomek larev dospěje v motolici

*         Krevnička močová

-         v oblastech pěstování rýže, je odděleného pohlaví, sameček permanentně přidržuje samičku ve své břišní rýze

 a průběžně ji oplodňuje, způsobuje nemoc billharziózu – těžké záněty močového měchýře

(hrotitá vajíčka, kladená samičkami, protrhávají stěnu kapilár močového měchýře

 → krvácení močových cest a sekundární infekce)

*         Motolice psí – játra psů a koček

Tasemnice

Ø  endoparazité, v dospělosti ve střevech obratlovců

Ø  jejich larva = onkosféra se dostává do krevního oběhu a s ním do svalů, kde se přeměňuje na klidové stádium = larvocystu = boubel (měchýřek, uvnitř imaginovaný skolex)

Ø  některé druhy se mohou usazovat (encystovat) v játrech či mozku obratlovců, nebo i v těle korýšů

Stavba těla:

§  
plnohodnotný jedinec je v podstatě tvořen pouhou hlavičkou (skolex), její horní konec má věnec příchytných háčků (rostelum)

§   krček

§   za krčkem ploché články = proglotidy – postupně se rozšiřují a prodlužují, zralé články se na konci těla odtrhují a s výkaly opouštějí tělo hostitele, jsou vyplněny oplozenými vajíčky

§   tělo může dosáhnout délky i několika metrů

§   na povrchu jednovrstevná pokožka, vylučuje kutikulu chránící tasemnici před trávicími šťávami hostitele

§   pod pokožkou je redukovaný podkožní svalový vak, jehož činností se může pohybovat

-       anaerobní dýchání

-       trávicí dutina zcela chybí, živiny přijímá vstřebáváním celým povrchem těla

-       vylučování pomocí protonefridií

-       po stranách těla prostupují podélné nervové pruhy

-      
proterandričtí hermafroditi, poslední články vyplněny oplozenými vajíčky

*         tasemnice dlouhočlenná

§   rostelum se dvěma řadami háčků, mezihostitel prase

§  
(při dříve obvyklém chovu prasat) – prase pozře vajíčka → v těle prasete se vylíhne onkosféra → larva krevním oběhem roznesena do svalu, kde tvoří bělavé váčky – boubele → při nedokonalé tepelné úpravě vepřového masa se boubele dostanou do žaludku člověka → vychlípí skolex a po uchycení ve sliznici tenkého střeva začnou vytvářet jednotlivé články s vajíčky

*         tasemnice bezbranná

§   až 2000 článků, až 10m; skolex nemá rostelum, 4 přísavky

§   do člověka se dostává při konzumaci syrového hovězího masa (např. tatarský biftek) z dobytka, který se pase na lukách hnojených fekáliemi → jeho svalovina obsahuje boubele

§   stejný cyklus jako t. dlouhočlenná, akorát, že mezihostitelem je skot

*         měchožil zhoubný

§   velmi nebezpečný parazit, asi 6mm (pouze 4 články)

§   střeva psovitých šelem, nebezpečný pro mezihostitele – ovce, srny, prasata, člověk

§   onkosféra se usazuje v játrech nebo v plicích → boubel = echinokok, až 15cm, v něm vzniká velké množství hlaviček → praskne => onemocnění echinokokóza

*         škulovec široký

§   až 4000 článků, 10m, hlavička má přísavné rýhy = botridie

§   larva má 3 vývojová stadia: buchanka, ryba, konečný hostitel = konzument ryb (člověk, pes, tuleň,…), severní Evropa, Alpská jezera (v ČR ne)

*         řemenatka ptačí

§   parazituje ve střevech racků a volavek, mezihostitel = buchanky a ryby

Kmen: Pásnice

§   draví vodní živočichové

§   příbuzní ploštěnkám

Stavba těla:

§   nečlánkované, zploštělé, bilaterálně souměrné

§   zřetelná hlavová část

§   jednovrstevná pokožka krytá řasinkovým epitelem

§   podkožní svalový vak

§   trávicí trubice prostupuje celým tělem (samostatný ústní i řitní otvor)

§   cévní soustava pásnice je uzavřená

§   dýchá celým povrchem těla

§   vylučují protonefridiemi obalujícími stěny cév

§   gangliová nervová soustava

§   mořské druhy gonochoristé (oddělené pohlaví), sladkovodní hermafrodité (oboupohlavné)

§   oplození pásnic je vnější, vývoj nepřímý – obrvená larva pilidium

*         pásmovka veliká – až 30m

*         pásemnička sladkovodní – v ČR

Prvoústí s pseudocoelní tělní dutinou

* vířníci, hlísti

Kmen: Vířníci

§   sladkovodní, součástí zooplanktonu jezer a rybníků, někdy i půda a moře

§   získávají se z nálevů (společně s trepkami)

§   velikost kolem 0,5 – 2 mm

§   někteří plavou, jiní jsou přichycení k podkladu

§   za nepříznivých podmínek si vytvoří pevnou schránku (anabióza) → přečkají (i několik let)

Stavba těla – 3 části:

§   Hlavová část – smyslová tykadla, pohárové oči, zatažitelný vířivý aparát:

2 věnce brv stále kmitají → přivádějí potravu k ústnímu otvoru, také slouží při plavání

§   Tělová část – vakovitě rozšířená, krytá kutikulárním krunýřem

§   Noha s lepivými žlázkami – příčně pruhovaná svalovina, píďalkovitě lezou po dně,

nebo skáčou, zakončená vidličkou

§   vylučování – protonefridie

§   trávicí soustava – mastax = žvýkací hltan (mimo jiné)

§   dýchají celým povrchem těla

§   gonochoristé

·          heterogonie – střídání partenogeneze a pohlavního rozmnožování

·          partenogeneze = vývin jedince z neoplozeného vajíčka: samičky nakladou neoplozená vajíčka → bez účasti samečků se líhnou pouze samičky → na podzim se objevují samečkové → oplodí vajíčka → zimu přežívají pouze oplozená vajíčka → na jaře opět jenom samičky

*         krunýřenka obecná

Kmen: Hlísti

-       žijí ve vodním prostředí, ve vlhké půdě, nebo paraziticky

-       velikost od několika mm až 8 m

Stavba těla:

§   protáhlé, nečlánkovité, válcovité, k oběma koncům zužující se tělo

§   jednovrstevná pokožka vylučuje silnou kutikulu chránící hlísty před účinky trávicích šťáv enzymů hostitele

§   všichni zástupci mají pseudocoel (nepravou tělní dutinu), jímž prostupuje trávicí trubice s vyvinutým ústním a řitním otvorem

§   pseudocoelní dutinu vyplňuje také míza a zplodiny anaerobního dýchání (např. kyselina máselná a valerová)

→ nemají tedy soustavu dýchací ani cévní

-       gangliová nervová soustava – v hlavové části obhltanový nervový prstenec → z něj vybíhají nervové provazce

-       vylučování – protonefridické chodby = jednoduchá vylučovací trubice po stranách těla, nefrocyty – pomáhají odvádět odpadní látky

-       gonochoristé (někdy pohlavní dimorfismus), vývoj přímý i nepřímý

Hlístice

* škrkavky, háďátka, háďata, vlasovci, nitkovci, měchovci

-       parazité, způsobují vážná onemocnění (často epidemie)

-       jednovrstevná pokožka krytá kutikulou

-       trávicí soustava – mají kutikulární zuby → narušují tkáně hostitele a sacím hltanem odebírají živiny

-       vylučování – protonefridické buňky = jednobuněčné vylučovací trubice

-       smyslová soustava

§   hmat – papily kolem ústního otvoru

§   zrak – mořští mají inverzní oči (rozlišují světlo a tmu)

-       gonochoristé, pohlavní dimorfismus (samečkové drobnější)

o    samečkové mají u pohlavního ústrojí dvě SPIKULY (štětinky) → při páření aktivně rozevírají pohlavní otvor samičky (oplození vnitřní)

o    nadprodukce vajíček – velmi lehká (mohou být unášena i průvanem), odolná vůči vyschnutí, mrazu a chemikáliím

*         škrkavka dětská

-       až 20 cm, cizopasí v tenkém střevě člověka – odebírá živiny, intoxikuje svými metabolity, narušuje cévní kapilární sítě, ucpává střeva až k jejich proděravění = perforaci

-       onemocnění = askaridóza – nechutenství, zvracení, bolesti hlavy

-       nákaza je rozšířena mezi dětmi

§   oplozená vajíčka ve výkalech (pro rýhování vajíček je nutný přístup kyslíku) → spolknutí (např. neumytá zelenina) → žaludek

§   v žaludku se vyvinou larvy, ty se dostávají do jater a plic, kde dráždí ke kašli

§   po polknutí s hlenem se usazují v tenkém střevě hostitele, kde dospívají

*         roup dětský

-       žije v dospělosti v tlustém střevě a konečníku dětí, případně dospělých, zejména pokud je složkou jejich potravy mléko

-       onemocnění = oxyurióza – svědění v oblasti řitního otvoru, vyčerpání, podráždění

-       oplozené samičky roupa kladou zpravidla v noci vajíčka do záhybů kůže v okolí řitního otvoru (jediná samička jich naklade až 10 000) → silné svědění

-       vajíčka se mohou šířit větrem, mouchami, ale zejména nečistým ložním a spodním prádlem

-       častá autoinfekce – děti si neumyjí ruce, pozřou vajíčka

Háďátka

-       volně žijící a parazité rostlin

*         háďátko řepné – narušují kořenový systém řepy                                      

*         háďátko pšeničné

Háďata

*         hádě octové – ve kvasícím ovoci

*         hádě ropuší – parazit v plicích žab

Vlasovci

-       napadají mízní a cévní soustavu, larvy přenášeny hmyzem

*         vlasovec mízní – tropické oblasti, larvy přenášeny bodavým hmyzem, onemocnění = elefantióza – ucpávají mízní cévy hostitele → hromadění lymfy → zvětšení a zbytnění částí těla

*       vlasovec oční (Loa loa) – žije ve spojivkovém vaku, způsobuje oční záněty a nádory kůže (tzv. kamerunské boule) – až oslepnutí

 

Nitkovci

*         svalovec stočený – velmi nebezpečný, svaly potkanů, prasat, šelem; onemocnění = trichinelóza (požitím nakaženého masa)

o    1 fáze: střevní – horečky, bolesti břicha, zvracení, ekzémy, žízeň, kloubové bolesti; léčitelná

o    2 fáze: svalová – řezavé bolesti svalů, čtvrtina případů smrtelná

Měchovci

*         srostlice trvalá – postižení ptáci „frkají“ – hlenem plným vajíček šíří nákazu po okolí

*         měchovec lidský – průjmy

Prvoústí s coelomovou tělní dutinou, Nečlánkovaní

měkkýši, kroužkovci, drápkovci

Kmen: Měkkýši

zařazení: triblastica, prvoústí coelomoví, nečlánkovaní

-       mají vyvinutou pravou dutinu tělní – coelom

-       bilaterální souměrnost těla (někdy asymetrie)

-       druhý nejpočetnější kmen

-       žijí ve sladké i slané vodě, ale i na souši

-       mají měkké tělo bez končetin, velikost několik mm až několik m

-       malá schopnost regenerace

-       výskyt v prvohorách, slepá vývojová větev

-       mnoho druhů měkkýšů bývá mezihostitelem cizopasných ploštěnců (motolice jaterní)

Stavba těla:

3 části těla: 

§   hlava – dominantní, u vyspělejších zástupců je zde centrum nervové soustavy (mozková zauzlina), u mlžů hlava chybí

§   noha – orgán pohybu, u hlavonožců je pozměněná

§  útrobní vak – nacházejí se zde vnitřní orgány

→ na povrchu těla je pokožka (jednovrstevný řasinkovitý epitel), pokožka tvoří kožní záhyby záhyb na hřbetní straně těla tzv. plášť, ten obklopuje plášťovou (paliální) dutinu, která komunikuje s vnějším prostředím (je zde dýchací, řitní a vylučovací otvor)

→ pokožka obsahuje mnoho hlenových žlázek, ty vylučují sliz (usnadnění pohybu)

→ pokožka vylučuje na povrch schránku – ulita (1 část, různý tvar), u mlžů lastura (2 části, spojeny vazem), hlavonožci mají sépiovou kost (schránka vyloučená dovnitř)

→ schránka je trvalá, roste s živočichem, funkcí je ochrana těla

3 části schránky:

a)        periostrakum – vnější vrstva, je pigmentovaná a tvořený chitinózním konchiolinem

b)        ostrakum – středná vrstva, tvořena uhličitanem vápenatým

c)        hypostrakum – vnitřní perleťová vrstva, tvořena aragonitem (modifikovaný uhličitan vápenatý)

Svalová soustava

-       hlavní pohybové svalstvo je v noze

-       u mlžů svaly pomáhají uzavírat a držet u sebe dvě části lastury

-       u hlavonožců je svalovina nohy přeměněna v chapadla a nálevku

Trávicí soustava – trubicovitá

-       v ústní dutině je pilníkovitý orgán chitinová radula, jimž hlemýžď strouhá svoji potravu na drobná sousta

-       do ústní dutiny ústí slinné žlázy → rozmělnění a z části i natrávení potravy

-       TS pokračuje jícnem (rozšířen ve vole) do žaludku a střeva

-       hepatopankreas (slinivkojaterní žláza) – ústí do žaludku, napomáhá s trávením potravy

-       řitní otvor ústí do plášťové dutiny

-       většina měkkýšů jsou dravci, menší část jsou býložravci

Dýchací soustava

-       původní měkkýši jsou vodní zástupci → dýchání pomocí žáber v plášťové dutině

-       po přechodu na souš dýchání plicními vaky (prokrvená, zřasená část plášťové dutiny)

-       pokud se suchozemští zástupci vrátili zpět do vody, mají stále plicní vaky → nadechování se nad hladinou

-       dýchání celým povrchem těla je velmi vzácné

Cévní soustava

-       otevřená (krev je volně mezi orgány)

-       srdce je uloženo v ostrdečníku (redukovaný coelom), má 1 komoru, může mít 1 – 4 síně (podle počtu žáber)

-       srdce se nachází v nejvyšším závitu útrobního vaku, je tvořeno příčně žíhanou svalovinou (ostatní svalovina je hladká)

-       tělní tekutina hemolymfa, složení: voda, bílkoviny, ionty, krevní buňky, barviva (1. hemocyanin – modrá barva, základem je měď; 2. barvivo podobné hemoglobinu)

-       rozvod živin a dýchacích plynů

Oběh hemolymfy: okysličení v žábrech/plicním vaku → srdce (síň → komora) → srdce se stáhne, vytlačí hemolymfu do těla → rozlévá se mezi orgány → odkysličení → sbírá se → žábra/plicní vaky

Vylučovací soustava

-       metanefridie: obrvená nálevka, ze které vede vinutý močový kanálek → zpětná resorpce užitečných látek

-       ústí na povrch do plášťové dutiny, prochází osrdečníkem

Nervová soustava – gangliová

-       hlavní zauzliny mají různý počet

-       nejvyspělejší jsou hlavonožci, mají 1 zauzlinu v hlavové části, tzv. primitivní mozek, ten má chrupavkovitý obal

-       jednotlivé zauzliny jsou propojeny nervovými pruhy

Smyslová soustava

-       nejdokonalejší u hlavonožců

Oči:

§

1.rohovka 2.čočka 3.sítnice (pigmentované buňky tmavé, světločivné buňky světlé) 4 zrakový nerv

miskovitá očka

§ komorové oči (podobné oku člověka)

§ teleskopické oči (na stopkách, jsou zatažitelné)

-  statocysta – umístěná v noze, slouží k udržení stability a vnímání polohy těla

-  hmatová tykadla – hmat

-  osfradia – čich, v okolí plášťové dutiny

Pohlavní soustava

-           původně gonochoristé, druhotně někteří hermafrodité

-           pohlavní dimorfismus (např. chobotnice)

-           pohlavní orgány ústí buď na povrch těla, nebo do plášťové dutiny

-           vývin přímý (hlemýžď) i nepřímý (škeble rybničná)

-           oplození vnitřní (chobotnice, hlemýžď) i vnější (mlži)

-           vajíčka jednotlivě nebo ve shlucích

-           jsou proterandričtí – u hermafroditů spermie dozrávají dříve než vajíčka, např. hlemýžď

Význam měkkýšů

-           součást potravního řetězce

-           horninotvorný materiál

-           šperkařství (perly), výroba knoflíků

-           gastronomie

-           filtrace vody

-           sépiová kost se využívá jako doplněk stravy pro exotické ptactvo

-           škůdci rostlin a dřevostaveb

Systém měkkýšů

-           3 hlavní třídy: plži, mlži, hlavonožci

-          

1 apex (vrchol) 2 columella (sloupek) 3 obústí 4 píštěl

další třídy: paplži, přílipkovci, kelnatky

Třída: Plži

-          velikost 1mm až 60cm

-          nejpočetnější skupina měkkýšů

-          žijí ve slané i sladké vodě, na souši

-          zřetelně vytvořená hlava, nese oči, 1 – 2 páry tykadel (v případě 2 párů nese 1. delší pár oči, 2. menší pár má hmatovou funkci)

-          noha je u suchozemských zástupců široká, u vodních ploutvovitého tvaru

-          útrobní vak většinou kopíruje tvar ulity

-          pokožka vylučuje na povrch těla ulitu, ta chrání tělo, ale omezuje pohyb plžů, většina schránek jsou pravotočivé

-          (určení točivosti schránky: ulita se uchopí ústím dopředu, závity dozadu, pokud ústí = apertura leží napravo od závitů → pravotočivá a naopak)

-          ulita se může uzavírat pomocí víčka, 2 druhy víčka: trvalé = operculum (živočich jej po celý život nosí s sebou) a dočasné = epifragma (vznik pouze v nepříznivých podmínkách, např. u hlemýždě v zimě)

-          někteří draví plži mohou mít agresivní sliny (součástí může být kyselina asparagová a sírová) → slouží k naleptání schránky jiných měkkýšů

-          jícen rozšířen ve vole

-          srdce má 1 komoru a 1 síň

-          žábra i plicní vaky

-          jsou gonochoristé i hermafroditi, v těle mají pouze jednu pohlavní žlázu, u hermafroditů je tato žláza z poloviny samčí a z poloviny samičí

3 podtřídy: Předožábří, Zadožábří, Plicnatí

Podtřída: Předožábří

-          zejména mořští zástupci

-          1 pár tykadel, oči vždy u báze tykadel

-          žábry před srdcem v plášťové dutině

-          srdce má 1 až 2 síně

-          vývoj nepřímý přes larvu veliger, ta je obrvená a volně plave

-          tvoří vždy trvalé víčko

*         ušeň mořská – žije u dna, má charakteristickou schránku

*         přílipka miskovitá – běžná v mořích Evropy

*         ostranka jaderská – dravec, úzká radula, tou navrtává schránky jiných měkkýšů, ježatá ulita

*         homolice středomořská – mramorová ulita, jedovaté sliny

*         zavinutec tygrovaný

*         bahenka živorodá – sladkovodní, přímý vývoj, hojná

*         jehlanka mořská

*         křídlatec veliký

Podtřída: Zadožábří

-          pouze mořští zástupci

-          zakrnělá schránka (nebo úplně chybí) a široká ploutvovitá noha

-          oči při bázi druhého páru tykadel

-          žábry mají vždy za srdcem

-          hermafroditi

*         zej obecný = „mořský zajíc“ – hopsavý pohyb u dna, vzhled rosolovité hmoty, v nebezpečí vypouští fialovou tekutinu do okolí

 

Podtřída: Plicnatí

-          sladká voda nebo suchozemští

-          zejména býložravci

-          ulita spirálovitá či zakrnělá

-          plicní vaky (i u vodních druhů)

-          tvoří dočasné víčko

-          vývoj přímý, hermafroditi

2 řády:

1.       řád: Stopkoocí

-          sladkovodní, nadechují se nad hladinou, 1 pár tykadel, oči u báze tykadel

*         plovatka bahenní – pravotočivá ulita, zašpičatělá, stojaté vody

*         bahnatka malá – žije ve vodních rostlinách, mezihostitel motolice jaterní

*         okružák ploský – ze stran zploštělá ulita, červená barva těla (přes kůži prosvítá hemolymfa), často v akváriích

*         levatka říční – levotočivá tenkostěnná ulita, žije ve studánkách

2.       řád: Spodnoocí

-          suchozemští, mají 2 páry tykadel, 1. je menší a má hmatovou funkci, 2. nese zatažitelné oči

*         hlemýžď zahradní – vlhká stinná místa, hermafrodit s proterandrií, přímý vývoj, bílá vajíčka velikosti hrachu klade do půdy či listí, pravotočivá ulita žlutohnědá s tmavými pruhy

*        
plzák lesní – chybí ulita, místo ní pouze destička pod pokožkou na hřbetní straně těla, velikost až 15 cm, hřbet nohy bez kýlu, dýchací otvor vpředu

*         slimák popelavý – podobný plzákovi, 15 cm, černobíle proužkovaný, hřbet nohy kýlnatý, dýchací otvor vzadu, nemá ulitu

*         slimáček polní – škůdce jahod a jiných plodin

*         jantarka obecná – žlutá průsvitná ulita

*         páskovka keřová

Třída: Mlži

-   pouze vodní (sladká i slaná voda)

-   cca 25 000 druhů

-   zástupcům chybí hlava, mají pouze útrobní vak a nohu, která může zakrnět

-   chybí ústní dutina, radula, hltan, slinné žlázy

-   na spodní straně nohy je Byssová žláza, ta vylučuje sekret sloužící k přichycení k podkladu

-   schránka = lastura, tvořena 2 miskovitými útvary, které jsou navzájem spojeny pružným vazem = ligamentum, ten otevírá lasturu, k uzavírání slouží zvláštní svaly

-   lastury mají uvnitř silnou perleťovou vrstvu, na ní lze vidět vrstevnice, které dokládají růst živočicha

-   lastury mohou být opatřeny i zámkem – nerovnosti na lastuře, které zpevňují uzavření lastur (např. velevrub – žije v tekoucí vodě)

-   lastury mohou být obě shodné (škeble) nebo se mohou lišit (hřebenatka)

-   plášťová dutina mlžů je spojena s vnějším prostředím pomocí 2 otvorů = sifonů, horní otvor = vyvrhovací (vylučuje zbytky potravy a odkysličenou vodu), dolní otvor = přijímací (nasává potravu a okysličenou vodu)

-   trávicí soustava: ústní otvor → žaludek (zde ústí hepatopankreas) → střevo → konečník (jde přes osrdečník a komoru) → řiť → plášťová dutina

-   srdce má 1 komoru a 2 síně, uloženo před žábrami, hemolymfa je namodralá díky hemocyaninu

-   dýchají pomocí párových žáber

-   vylučování slouží pozměněné metanefridie – tzv. Bojanovo ústrojí

-   některé nervové zauzliny mohou navzájem splývat, nejdůležitější 3 páry zauzlin: nožní, hlavové, útrobní

-   smysly: hmat, čich, statocysta, oči často chybí nebo jsou na okrajích pláště (hřebenatky)

-   převážně gonochoristi, oplození vnější (nasátí spermií do plášťové dutiny), vývoj přes larvu

-   u mořských mlžů: larva = trochofora, mění se postupně na veliger a volně plave

-   u sladkovodních mlžů (např. škeble rybničná): larva = glochidium, má 2 lastury, mezi nimi Byssové vlákno, žije jako ektoparazit ryb na jejich žábrách, ploutvích a na kůži, živí se krví a hnisem z rány, při dospívání klesá na dno

-   někteří zástupci dospívají až poměrně pozdě, např. škeble až v 5 letech

*         slávka jedlá – asymetrická lastura, běžná v mořích Evropy, má zakrnělou nohu, je nepohyblivá

*         ústřice jedlá – nepohyblivá, obě lastury jsou různé, lahůdka ve Francii

*         srdcovka jedlá – lastury podélně rýhované

*         střenka jedlá – lastura připomíná složený kapesní nůž

*         šášeň lodní – vrtá ve dřevě lodí a pobřežních staveb

*         datlovka vrtavá – škodí vylučováním kyseliny uhličité, poškozuje tak vápencové skály při mořském pobřeží (např. Neapolský záliv)

*         zéva obrovká – až 1,4 m a až 500 kg, žije v korálových mořích

*         škeble rybničná – stojaté sladké vody, zahrabána na dně, žije v symbióze s hořavkou duhovou, která do její plášťové dutiny klade jikry (symbióza je tak silná, že se samec hořavka vzruší pouze při pohledu na škebli), v ČR chráněná

*         velevrub malířský – lastury opatřeny zámkem, žije v tekoucí vodě, dříve se lastury využívaly k míchání barev

*         perlotvorka mořská – kulaté perly, uměle chovaná

mechanismus tvorby perel: mezi lasturu a plášť vnikne cizorodá látka → dráždí tělo → perlotvorka jí obaluje vrstvami perleti → perla; tvorba perel je tedy obranný mechanismus

*         perlorodka říční – tvoří oválné perly, u nás vzácná a chráněná, žije až 70 let, hlavně na Šumavě (čistá voda)

*         kyjovka šupinatá – trojúhelníkovitý tvar lastur, velká

*         hřebenatka svatojakubská – nesouměrné lastury (znak ropné společnosti Shell)

Třída: Hlavonožci

-          mořské organismy, vývojově nejdokonalejší měkkýši, 700 druhů

Stavba těla:

a)        hlava

b)        trup

c)        ramena = chapadla – opatřena přísavkami, nahrazují nohu, jsou okolo ústního otvoru, slouží k pohybu vpřed

d)        svalnatá nálevka – vznikla stejně jako rameno přeměnou nohy, slouží k pohybu pouze v nebezpečí, je naplněná vodou, ta je v případě nebezpečí stlačením nálevky vypuzená ven (reaktivní pohyb), ve stěně konečníku mají inkoustovou žlázu, ta produkuje hnědočerný sekret, kterým se voda vypuštěná z nálevky zakalí, živočich se v nebezpečí pohybuje nazad → zmatení nepřítele

-          trávicí soustava: zobákovité čelisti → ústní dutina s radulou, ústí zde slinné žlázy → jícen (rozšířen ve vole) → žaludek → střevo → plášťová dutina

-          dýchají pomocí žáber

-          mají schopnost barvoměny (např. chobotnice, sépie), pokožka obsahuje chromatofor

-          srdce má 1 komoru a 2 nebo 4 síně, cévní soustava je téměř uzavřená, hemolymfa je modrá

-          splynutím zauzlin vzniká v hlavě jedna centrální mozková zauzlina = primitivní mozek

-          mají dokonalé komorové oko, to má podobnou stavbu jako oko člověka

-          gonochoristé, pohlavní dimorfismus (samec je menší, má 1 hektokotylové rameno, to se odtrhne a samo doplave k samičce, rameno obsahuje váček se spermiemi, tzv. spermatofor, ten předává do pohlavního otvoru samice), vnitřní oplození

-          přímý vývoj, mláďata jsou průsvitná, vznáší se ve vodě

-          jsou draví → musí se pohybovat velmi rychle → chybí vnější schránka (zachována pouze vzácně), zbytky schránky jsou zachovány jako chrupavčité obaly kolem mozku, očí, v chapadlech a jako plochá destička na hřbetě – sépiová kost

-          podle počtu žáber dělíme hlavonožce do 2 podtříd:

Podtřída: Čtyřžábří

-          jednodušší

-          velký počet chapadel, srdce tvoří 1 komora a 4 síně, mají 2 páry žáber, 2 páry metanefridií

-          jejich schránka je rozdělená na komůrky, živočich vždy žije pouze v té poslední a největší z nich

*         loděnka hlubinná – má schránku, pochází už z období prvohor, tzv. živoucí fosílie, žije v Tichém a Indickém oceánu

Podtřída: Dvoužábří

-          pokročilejší

-          srdce tvoří 1 komora a 2 síně, mají 1 pár žeber, 1 pár metanefridií

-          jsou bez ulity nebo je ulita redukována na vápenatou destičku v těle

-          podle počtu ramen dělíme na 2 řády:

§   řád: Desetiramenatci

-         10 chapadel, z toho 2 delší, kolem těla mají ploutvovitý lem – slouží k nadnášení

-         pod kůží na hřbetě sépiová kost

*         sépie obecná – noční živočich

*         oliheň obecná – až 50 cm, chutné maso, ve skupině loví ryby

§   řád: Chobotnice

-         žije u dna, mají vakovité tělo a 8 stejně dlouhých ramen

-         ulita zcela chybí

*         chobotnice pobřežní – rozpětí ramen až 3 m, boční nálevka tzv. ucho

*         argonaut pelagický – teplá moře, samice má vnější tenkou skořápku, do které klade vajíčka

*         krakatice obrovská – největší měkkýš (20 – 30 m), 10 ramen, Atlantický oceán

Vymřelí hlavonožci: amoniti (příbuzní loděnky, vinutá schránka, dnes pouze zkameněliny, období druhohor), ortoceři (příbuzní loděnky, žili ve starohorách)

Kmen: Kroužkovci

zařazení: triblastika, prvoústí coelomoví, článkovaní

-          bilaterálně souměrní

-          tělo válcovité nebo dorzoventrálně zploštělé, ke koncům se zužuje

-          žijí na souši i ve vodě (slaná i sladká), mohou být ektoparazité

-          velikost max. 1m

-          cca 17 000 druhů

Stavba těla:

3 části:

a)        prostomium – 1. článek na přídi, přední lalok

b)        článkované tělo

c)        pygidium – poslední část těla, zadní lalok, tvořen několika posledními články, které navzájem srůstají, je odlišný

-          jednotlivé články jsou odděleny přepážkami = disepimenty

-          homonomní (stejnocenné) článkování → počet článků uvnitř se rovná počtu článků vně, u pijavice zmnožená povrchová segmentace → počet článků vně je větší než počet vnitřních článků (průměrně 3 – 14 článků na 1 vnější)

-          některé orgány se u kroužkovců v každém článku opakují (metanefridie, nervové zauzliny, pohlavní orgány, parapodia), některé prochází celým tělem (trávicí soustava, cévní soustava)

-          cefalizace – proces, při kterém se přední články těla přemění v hlavu, typické pro vodní dravé druhy, výsledkem je soustředění smyslových orgánů a nervových center v přední části těla

-          na povrchu je jednovrstevná pokožka, ta vylučuje kutikulu a obsahuje žláznaté buňky → usnadnění pohybu

-          u mnohoštětinatců parapodia – pohybové orgány na bocích každého článku, obsahují žábry, hmatový výběžek, štětinky

-          u opaskovců slouží k pohybu pouze štětinky

Svalová soustava

-          podkožní svalový vak

Trávicí soustava - trubicovitá

-          prochází celým tělem

-          ústní otvor → hltan → žaludek → střevo → řitní otvor

-          ústní otvor umístěn na břišní straně mezi 1. a 2. článkem, ústí zde slinné žlázy

-          uvnitř střeva střevní řasa = typhlosolis, zvětšuje povrch střeva → větší vstřebávání, např. u máloštětinatců

-          řitní otvor na posledním článku

-          vápenaté žlázy – vylučují uhličitan vápenatý → neutralizuje kyseliny v žaludku (z listí, apod.), např. žížala

Dýchací soustava

-          mnohoštětinatci mají parapodia s žábrami

-          zbytek dýchá celým povrchem těla

Cévní soustava

-          krev může být červená nebo zelená (barvivo chlorocruorin)

-          je uzavřená

-          základem 3 cévy: hřbetní (vede krev ze zádi na příď) a 2 břišní (vedou krev z přídi na záď)

-          v přední části těla jsou 3 cévy spojeny 5 postranními cévkami (srdíčka) – mají schopnost tepat, pohání krev

Soustava vylučovací

-          metanefridie

-          vyústění metanefridií na povrch je vždy na vedlejším článku

Nervová soustava – žebříčková gangliového typu

-          na břišní straně těla

-          základem jsou 2 nadhltanové a 2 podhltanové uzliny, ty jsou propojeny prstencem

-          z podhltanových uzlin vybíhají směrem na záď 2 nervové pruhy, v každém článku jsou spojeny

Smyslová soustava

-          oči – můžou chybět

-          světločivné skvrny (světlo/tma)

-          chemoreceptory

-          hmatové buňky, výběžky

Pohlavní soustava

Mnohoštětinatci: gonochoristé, vývoj přes larvu trochofora – metatrochofora – dospělec

Opaskovci: hermafrodité, mají proterandrii (spermie dozrávají dříve než vajíčka), vývoj přímý

-          u některých fissiparie – nepohlavní rozmnožování, rozpad článkovaného těla na několik částí → každá se stane novým jedincem

-          opaskovci mají v 1/3 těla opasek (zduřelé tělní články) → vylučuje sekret → umožňuje výměnu spermií a tvoří kokon (obal vajíček)

Význam kroužkovců:

-          součást potravního řetězce

-          provzdušňování, zúrodňování půdy

-          návnada při rybaření

-          alternativní medicína

-          hospodářské škody

Systém kroužkovců:

2 třídy: mnohoštětinatci, opaskovci (máloštětinatci a pijavice)

Třída: Mnohoštětinatci

-          většina žije v moři

-          velikost 1mm až 3m

-          mají parapodia na bocích každého článku, výrazná cefalizace

-          většinou draví

-          gonochoristé, vývoj probíhá přes larvu trochofora, lze u nich nalézt fissiparii

-          z každého článku vyrůstá více štětinek

*       nereidka hnědá – velikost až 20 cm, žije v bahně v moři, je dravá, lze u ní najít výraznou cefalizaci (na hlavě 4 oči, kusadla, tykadla), moře Evropy a S Ameriky, nejčastěji korálové útesy

*       afroditka plstnatá = mořská housenka – až 18 cm, oválný tvar, výrazně chlupatá, po bocích těla dlouhé duhově zbarvené chlupy, obývá díry v písku, moře Evropy, nejčastěji korálové útesy

*       palolo zelený – 2 části těla: přední (netvoří pohlavní orgány, je širší), zadní (užší, tvoří pohlavní orgány, označuje se někdy jako vlečka, ta se za podzimního novoluní oddělí od těla, vyplouvá na hladinu a uvolňují se pohlavní buňky, které ve vodě splývají a vyvíjí se larvy), domorodci vlečky sbírají a považují je za jednu z největších pochoutek, zbytek těla jedinci opět doroste, palolo žije v Tichém a Indickém oceánu (oblast ostrovů Samoa a Fidži)

*       rournatec vějířový – žije přisedle v rourkách, které si tvoří kolem těla, z nich pak vysune pouze vějíře ramen k dýchání a chytání potravy, je hojný, jeho blízký příbuzný rournatec jeskynní žije v krasových oblastech (Slovinsko, Chorvatsko)

 

Třída: Opaskovci

-           všichni zástupci mají v 1/3 těla směrem k přídi opasek, což jsou zduřelé tělní články, které slouží k rozmnožování a tvorbě kokonů (obaly vajíček), opasek tvoří nejčastěji 5 článků

-           parapodia a tykadla chybí

-           dýchání celým povrchem těla

-           jsou proterandričtí hermafroditi, jejich vývoj je přímý

2 skupiny živočichů:

1.        Máloštětinatci

-           žijí zejména ve sladké vodě, v moři málo, dále jen v půdě či jako parazité

-           jejich tělo má 30 – 600 článků, tělo kruhovitého průřezu

-           dobře viditelná příď a záď, na přídi hmatový prstík, který slouží k průzkumu okolí, záď je plošší a zaoblená

-           velikost 0,5 až několik dm

-           velká regenerační schopnost (např. žížala, část s opaskem doroste, druhá odumře)

*          žížala obecná

-           na každém článku 4 páry štětinek

-           hřbetní strana je klenutější a tmavší než břišní strana, na hřbetě prosvítá hřbetní céva

-           krev obsahuje hemoglobin

-           v pokožce obsahuje světločivné buňky = faosomy, těmi rozlišuje světlo a tmu, je fotofobní, nemá oči

-           střevo je obaleno exkrečním (chloragogenním) epitelem – jeho buňky v sobě hromadí odpadní látky, po přeplnění se odlupují a odchází ven z těla metanefridiemi

-           ve střevě typhlosolis

-           po stranách žaludku vápenaté žlázy

-           metanefridie se opakují v každém článku, v předních článcích se z jejich základu vyvinuly vývodné pohlavní cesty (chámovody a vejcovody)

-           pohlavní orgány jsou na přídi, v 10. a 11. článku jsou 2 páry varlat, ve 13. článku je pár vaječníků, které vyúsťují na 14. článku

-           žížaly mají také semenné schránky, které slouží k uchování spermií cizího jedince pro oplození vlastních vajíček

-           páří se koncem jara a v létě, přední části se přikládají k sobě, opasek jednoho jedince přiléhá k druhému, kolem přední části obou jedinců se tvoří hlenové pouzdro a spermie se dostávají do semenných schránek partnerského jedince

-           zralá vajíčka jsou kladena do pouzdra vylučovaného opaskem, které se stahuje směrem k hlavě, když pouzdro dorazí k vývodům semenných schránek, jsou vajíčka oplozená spermiemi, pouzdro se přetáhne přes hlavu a vytvoří se kokon

-           zde vývoj vajíček probíhá asi 3 týdny, poté se líhnou malé žížaly

-           v půdě razí chodby → provzdušňování, také zatahuje pod zem listí a trusem půdu zúrodňuje

*          žížala hnojní – menší a červenější než žížala obecná, používána v ekologickém zpracování komunálních odpadů (vermikompost)

*          žížala obrovská = veležížala – délka až 3 m, žije v Austrálii, na hřbetě má žlázy, které vystřikují páchnoucí tekutinu

*          žížala podhorská – horské oblasti na tlejících pařezech, má tmavé kroužkování těla a světélkující sliz

*          naidka chobotnatá – kolem 1 cm, v našich rybnících

*          nitěnka obecná – červená, žije ve sladkých vodách zavrtaná do dna přídí dolů, koncem těla se stále pohybuje a přihání si tak kyslík, potrava akvarijních rybiček

*          potočnice račí – parazituje na žábrech raků

*          žížalice pestrá – žije v tůních s tlejícím listím

2.        Pijavice

-           sladkovodní, mořští i suchozemští zástupci, ektoparazité či predátoři

-           tělo je zploštělé, mají 2 přísavky: ústní přísavka (na předním konci těla, začíná zde trávicí soustava), zadní přísavka (zadní konec těla, má přichycovací funkci)

-           nestejnocenná segmentace (vnitřních článků je méně)

-           příď je užší, záď širší

-           na povrchu kutikula

-           na přední části těla různý počet očí

-           opasek mají pouze v době rozmnožování

-           jsou hermafroditi s vývojem přímým, vnitřní oplození

-           mají malou regenerační schopnost

-           jsou dravé nebo sají krev

-           trávicí soustava: ústní otvor → hltan → střevo → řitní otvor

-           ústní otvor je uprostřed ústní přísavky, kolem něj jsou 3 chitinové čelisti, ty mají za úkol prokousnout pokožku hostitele

-           do hltanu ústí žlázky, které produkují hirudin – látka, která brání srážení krve

-           střevo je u parazitů opatřeno slepými vaky (zásoby krve, díky nim mohou až 200 dní hladovět), žijí zde symbiotické organismy (konzervace krve)

-           píďalkovitý pohyb – pohyb pomocí přísavek, typické pro pijavice, pohyb také plaváním

*         pijavka lékařská – na hřbetě má hnědočernou kresbu a černé skvrnité břicho, užití v lékařství v alternativní medicíně, velká až 12 cm, u nás se vyskytuje na jihu Moravy (Dyje, Svratka)

*         pijavka koňská – dravá živí se malými bezobratlými, asi 10 cm

*         chobotnatka rybí – 2 cm, tenká, na obou koncích velké přísavky (větší než průměr těla), parazituje na kaprech na jejich žábrech, může přenášet krevní parazity a způsobit úhyn ryb

*         hltanovka bahenní – dravá, v hltanu 3 podélné lišty, živí se bezobratlými, nalézáme u ní zvláštní způsob péče o potomstvo – do kokonu k vajíčkům ukládá zásoby potravy v podobě bílkovinných výměšků

*         pijavka ceylonská – suchozemská, má teplotní čidla (termočidla), napadá teplokrevné živočichy

 

Kmen: Drápkovci

-          znaky mnohoštětinatců i členovců

-          slepá vývojová větev

-          žijí v tropických deštných pralesích ve svrchní vrstvě půdy

-          vystřelují lepkavý sekret a tak se zmocňují kořisti

-          anamorfóza – po každém svlékání přibývá na těle nových článků s panožkami

*         drápkonoš kapský