Tkáně = soubory buněk stejného tvaru, funkce a původu
Buňka → tkáně → orgány (organologie – věda zkoumající
orgány) → orgánové soustavy (skupina orgánů s jednou hlavní funkcí) →
organismus
Věda je histologie
(z řec. histos)
Histogeneze - vývoj
tkání, probíhá během embryonálního vývoje, kde vznikají tkáně (gastrulace)
Vývoj tkání (histogeneze):
začíná už v embryonálním vývoji, doprovázeno dvěma
ději:
a.
rozrůznění
(diferenciace) buněk
b.
specializace
buněk
-
tkáně vznikají z buněk zárodečných
listů
§ ektoderm – pokožka, škára + smyslové
epitely, začátek a konec trávicí soustavy, žláznaté epitely (potní a mazové
žlázy), nervová tkáň, povrchová zubní tkáň, dýchací epitely organismů se
vzdušnicemi a žábrami
§ entoderm – epitely dýchací soustavy u
organismů s plícemi, epitely trávicí soustavy kromě začátku a konce,
slinivka břišní, játra, žláznatý epitel (endokrinní žlázy)
§ mezoderm – ledviny, pohlavní žlázy
(gonády), výstelkové epitely tělních dutin, kosterní (příčně pruhované)
svalstvo, srdeční sval (myokard)
+ mezenchym – u
savců, vzniká vcestováním buněk z jednoho ze zárodečných listů, např.
pojiva (vazivo, chrupavka, kosti), hladká svalová tkáň, vnitřní zubní tkáň,
trofická pojiva (krev, tkáňový mok, míza)